Autor: Victoria Aveyardová
Elegantní tyranie 
Dystopie se stále vezou na vlně oblíbenosti, ač bych řekla, že jejich obliba pomalu upadá. To nic nemění na tom, že po Hunger Games a Selekci přišla další kniha, která chce těmto bestsellerům konkurovat. Otázkou je zda, se jí to podaří.
První, co mě upoutalo, je bezesporu obálka, která se vážně povedla. Kombinace stříbrné korunky a rudé krve na bílém pozadí je nádherná. Tím se dostávám k hlavní myšlence tohoto dílka, tedy rozdělení společnosti na rudo krvé a stříbrno krvé. Jak tak nějak vyplývá, rudí jsou ti méněcenní a stříbrní ti páni celé země. Kromě barvy krve jsou si ale rozdílní i tím, že stříbrní mají jakési super schopnosti. Dokáží například ovládnout oheň, vodu nebo kov. A pak je tu Mare, naše hlavní hrdina, která jako všechny hlavní hrdinky je výjimečná a to tím, že i přes to, že její krev je rudá ovládá elektřinu. Potud originální prvky. Dále už se kniha nese v typických dystopických znacích. Pro rekapitulaci: nadvláda zlých, utlačování nevinných, nedostatek surovin, válka... To všechno nám možná ukazuje na poměrně lehce předvídatelný děj.

Zase ta klišé
Ze začátku jsem byla mile překvapena, zajímavé prostředí i postavy. Nevěděla jsem co přijde dál, jen jsem věděla, že to k něčemu směřuje, k něčemu velkému, ale samozřejmě nebudu spoilerovat. Bohužel střední část knihy nebyla nic moc, skoro žádné zvraty a hlavně to na, co začínám být poslední dobou alergická, neustále stejné prostředí, které může být sice zajímavé, ale stejně se časem omrzí. V polovině jsem začínala mít pocit, že postavám chybí nějaká zajímavá a zapamatovatelná jména. To, že si nepamatuji všechny ve Hře o trůny je při jejich počtu ještě omluvitelné, ale když si při psaní této recenze nevybavím jména hlavních protagonistů této knihy, něco je špatně buď u mě nebo u autorky, posuďte sami. Samotnou mě poté ale překvapilo, jak jsou postavy propracované a kupodivu sympatické, což se mi u YA žánru často nestává. Překvapením byla i samotná Mare, která nesténá a nevylévá si svoje srdíčko na každé stránce, právě naopak. Když už jsem u těch postav, nesmím zapomenout na mužské elementy, no což stále jsem v YA. Zde se konalo další milé překvapení:  Milostný trojúhelník, pokud se tomu tak dá říkat, je jen citlivě načrtnutý a nezasahuje výrazně do děje, což se mi líbí.

Královské finále
Velká část příběhu mi velmi připomněla Selekci, možná více než je zdrávo. To nic nemění na tom, že konec, ale všechno vynahradí. Čeká vás velké finále, jak se patří. Já osobně jsem tento zvrat jistým způsobem očekávala, ale to mu rozhodně nic neubírá. Jen je škoda, že to napětí, které se snaží autorka ke konci tak intenzivně vyvinout, je tak nějak zhaceno tím, že víte že přijde další díl.
Rudá královna je dystopická fantasy, jakou jsem čekala, jen jsou do ní přidány nějaké originální prvky. Je dobře čtivá a má překvapivě sympatické hrdiny. Jestli chcete dobrou dystopii s trochou akce a špetkou romantiky sáhněte po ní, za mě lepší než Selekce.

Hodnocení: 85%