neděle 24. září 2017

Viva la povinná literatura I. | Zklamání i velká překvapení

Možná jste si všimli, že už nějakou dobu nevyšla žádná recenze. No a ono to nebude lepší, protože mě svazuje prokletí jménem povinná četba. Jasně, jsou i zastánci povinné četby, ale jak vám asi došlo, tak já k nim rozhodně nepatřím. Už jenom proto, že v seznamu na mé škole je 98% knih, které mě absolutně nezajímají. Jak si pak mám asi vybrat... Každopádně tohle není článek, ve kterém si chci stěžovat na maturitní četbu. To bych tady byla hodně dlouho. V tomhle článku vám chci ukázat první část své povinné literatury a popřípadě doporučit nebo důrazně varovat.
U každé knihy najdete i moje hodnocení. Tentokrát hodnotím jinak než obvykle (v běžných recenzích hodnotím procentuálně, zde jsem se rozhodla použít škálu od 1-5)

pondělí 4. září 2017

Fantastická škola

Výsledek obrázku pro fantasy school
To takhle sedíte doma a za dveřmi je začátek školního roku (super!) a místo toho, abyste šli dělat něco smysluplného, tak napíšete takovýto zhovadilý článek. Užijte si ho!

středa 30. srpna 2017

Film Legends Museum | Výlet pro všechny milovníky filmů i komiksů


Máme tady poslední prázdninové dny a ty by nebylo od věci si něčím zpříjemnit. Třeba výletem do Poděbrad. Jasně, všichni známe Poděbrady jako lázeňské město plné minerálních pramenů a předražených cukráren plných důchodců, ale víte, že se tady nachází unikátní sbírka sošek a figurek ze všech možných filmových univers ?

pátek 25. srpna 2017

Pán věže | RECENZE

Autor: Anthony Ryan
Nakladatelství: Host
Žánr: fantasy
Počet stran: 672
Série: Stín krkavce
Díl: 2.

Vélin Al Sorna je unavený z války. Ve službách Království a Víry bojoval v bezpočtu bitev. Odměnou mu byla ztráta lásky, smrt přátel a zrada krále. Po pěti letech v alpiranském žaláři touží jen po návratu domů, odhodlaný, že už nikdy nebude zabíjet.
Reva plánuje, že Vélinovi na uvítanou vrazí kudlu do zad. Zničil její rodinu i její život. Nic ji neodradí od krvavé pomsty — dokonce ani hrozba vpádu největšího nepřítele, jakému kdy Království čelilo.
Ale jakmile vzplanou válečné ohně, z protivníků se stávají spojenci a pravda se mění v lež. Pokud chce Reva zachránit Království, musí přijmout budoucnost, jakou si nepředstavovala — a Vélin se musí ponořit zpět do minulosti, kterou by nejradši pohřbil.

středa 2. srpna 2017

Co (ne)říkat mezidimenzionálním bytostem | Knihomolové




Mezidimenzionální bytosti, takhle nějak bych pojmenovala všechny, kteří raději tráví svůj čas v jiných dimenzích, vesmírech nebo světech. Pojmenovala bych tak všechny knihomoly, hráče, seriálo/filmofily , geeky, nerdy... No a mohla bych takhle vyjmenovávat dlouhou chvíli, já ale nechci vyjmenovávat. Dneska si totiž vezmu na paškál knihomoly. Tihle "molové" jsou totiž asi nejčastěji středem různých debilních dotazů, průpovídek nebo otázek. Hurá na to!

středa 17. května 2017

Univerzita výjimečných: Zkouška | RECENZE

Autor: Joelle Charbonneau
Nakladatelství: Fragment
Žánr: YA, dystopie
Počet stran: 304
Série: Univerzita výjimečných
Díl: 1.

Cia právě ukončila střední školu a napjatě očekává, jestli bude vybrána do celostátního programu pro nejnadanější studenty. Pouze oni totiž mohou studovat na univerzitě v Tosu a pomáhat obnovit válkou zničenou zemi. Musí však
obstát v testování, kterým projdou jen ti opravdu výjimeční. Cia tu šanci dostane. Těsně před odjezdem se jí otec svěří s útržky děsivých vzpomínek, které má na testování on. Radost z úspěchu vystřídají strach a nejistota. Cia začíná tušit, že ji čeká tvrdá zkouška, ve které nepůjde jen o znalosti, ale i o to dobře se rozhodovat a správně odhadnout lidi. Když opouští město, v uších jí zní otcova zoufalá rada: „Cio, nevěř vůbec nikomu“. Hlavou víří pochybnosti, zda rozhodnutí vydat se do Tosu bylo správné a zda se ještě někdy vrátí domů…

pondělí 8. května 2017

Panoramata Bělosadu | Zaklínač 3 | Deník hráčky






Tento článek obsahuje spoilery!
Shledání
Obloha se zatemnila, otevřela a démonická loď v čele s Divokým honem a jeho přisluhovači vstupuje na scénu. Jenže... to byl jen sen. Geralt se probírá u ohně kdesi na kopci a vedle něho sedící Vesemir se ptá, jaké noční můry ho trápí tentokrát. Ano, slyšíte správně, Vesemir, nejstarší zaklínač, který chodí po širém světě a se kterým jsme se naposledy viděli v prvním díle, ach ta nostalgie. Co se Vesemira týče, jsem nadšená, že se nám vrátil, na druhou stranu mě přišel lépe vzhledově zpracován v jedničce. Tady působí trochu obtloustle a nos má jako kdyby jel na fisstechu. To mi ale nezabraňuje pocitu nadšení, když ho vidím. Hned potom, co si popovídáte s Vesemirem se konečně otevírá ten otevřený svět, na který jsem se tak těšila a s ním i dechberoucí panoramata.