pondělí 7. listopadu 2016

Dcera | RECENZE


Autor: Kiera Cass
Nakladatelství: CooBoo
Žánr: YA, dystopie, fantasy
Počet stran: 320
Série: Selekce
Díl: 4.

Princezna Eadlyn od malička stále dokola poslouchala vyprávění o tom, jak se potkali její rodiče. Ona ovšem ani náhodou netouží opakovat jejich romantický příběh! O svém životě však nerozhoduje sama. Její protesty jsou naprosto zbytečné, i ona si musí manžela vybrat v Selekci.

Další krásné šaty
Trilogie o Maxonovi a Americe byla hit, všechny dívky se zamilovaly do příběhu o jejich lásce, která přetrpěla všechny nesnáze a tak si autorka knih řekla, proč nedojit značku Selekce dál a vydala Dceru, tedy selekci naruby, seznamte se!
Čtenáři blogu tuší, že já na tu romantiku moc nejsem, ale trilogii Selekci jsem si docela oblíbila, přeci jenom to chce občas odběhnout od těch litrů krve někam jinam. Mimochodem, recenze na Selekci a Elitu (na První jsem se k recenzi nedostala).
Samotná první trilogie ( uh, za chvíli to bude, jako když rozpitvávám Star Wars) měla něco do sebe, originalitu, svěží vítr do YA žánru a krásné šaty, no a možná ještě tu omáčku v podobě kast, to všechno drželo laťku knih poměrně vysoko, ale co si budeme nalhávat, ke konci už trochu docházel dech a teď je nasnadě otázka. Dokázala autorka opět fouknout do plachet?

"Zběžně jsem si očima projela článek. Tentokrát šlo o jakousi restauraci, kterou spálili na popel, protože majitel odmítl povýšit číšníka na kuchaře, přestože mu to prý slíbil. Číšník tvrdil, že povýšení nedostal kvůli své rodinné minulosti. Při pohledu na ohořelé trosky jsem opravdu nevěděla, na čí stranu bych se měla postavit. Majitel má přece právo povýšit či propustit, koho chce, a na číšníka by se zase nemělo pohlížet jako na něco, co už technicky neexistuje." 






Stará láska rezaví
Dcera je vlastně jako setkání se starou známou, krásné šaty, zámek idylka a pak ještě něco - selekce, to vše se podobá až na postavy. Tentokrát není figurkou na šachovnici America, ale její dcera Eadlyn, naprostý opak své matky. Rozmazlená, ukňouraná, neschopná nástupnice trůnu Eadlyn. Hlavní hrdinka měla být zřejmě ten vítr do plachet, který autorka chtěla, ale vítr se změnil ve vichřici a roztrhal plachty, co teď? Jestli vám vadila America v impulsivním chování, věřte, že budete ještě rádi vzpomínat, naše dědička (mimochodem správný překlad názvu z angličtiny) možná nereaguje impulsivně, zato systematicky, vypočítavě a hlavně nudně. Je smutné říci, že vlastně všechny ostatní postavy jsou zábavnější než ona. Hlavně její bratr je velmi zajímavá osobnost, která se jí nebojí říci, jaká že je vlastně kráva. Co se vedlejších postav týče, tak nemám prakticky co vytknout, jen že je škoda, že nápadníci až na některé nedostali dost prostoru, ale přejdeme dál, kraví dědičku bych mohla pomlouvat celou recenzi.

"Převlečená a učesaná jsem byla připravená na další den jakožto budoucí tvář monarchie. V šatech a sáčku jsem působila stále jemně žensky, zároveň ale dost silně na to, aby mě okolí bralo vážně. Dosáhnout takového souladu nebylo jednoduché, nicméně jsem se o něj snažila každý den. Podívala jsem se do zrcadla a promluvila ke svému odrazu. „Jsi Eadlyn Schreaveová, příští vladařka téhle země a úplně první vladařka. Nikdo…“ pronesla jsem, „… nemá takovou moc jako ty.“" 





Naopak
Jak už jste zřejmě zjistili, tento díl se točí opět kolem selekce, ale naopak, takže tu máme 35 svůdníků a jednu vypočítavou mrchu. Musím říci, že na tuhle obměnu jsem se těšila, nápad postavit do role holek kluky je super, ale jeho dotažení pokulhává. S kluky je zábava, a i když možná uměle vyvolaná, tak tam stále je, takže je škoda, že chudáci kluci nedostanou až na pár výjimek prostor se představit a Eadlyn jich většinu vyhodí dříve, než vůbec zjistíte, jak vypadají. A tak se nám vedle selekce dostávají do popředí osobní rodinná dramata. Máme tady starostlivé rodiče, neposedné sourozence a závistivé kamarádky. Kromě samotného výběrového řízení se nám příběh také točí kolem politiky a nespokojenosti občanů po zrušení kast, což je myšlenka, kterou rozhodně vítám a je dobře, že se autorka zamyslela a viděla, že rušení je snadné, ale zavádění nových pořádků horší.

Dcera, chcete-li Dědička je pokus o naroubování a tím pádem i vydojení dalších peněz ze značky Selekce. Autorka se pokusila přidat čerstvý vítr ve formě rozmazlené Eadlyn, která se naštěstí během knihy stane alespoň o něco snesitelnější a kniha se tak stává o dost lepší. Styl psaní je stále stejně čtivý a konec dokáže překvapit a tak, i když není Dcera žádným vrcholným romantickým dílem, mimochodem, žádnou extra romantiku nečekejte, dokáže občas překvapit a já se i docela těším na další díl.

Hodnocení:73%


4 komentáře:

  1. Skvělá recenze :) Zatím jsem četla jen Selekci a Elitu, ale Dceru si určitě také nenechám ujít :) Hezké čtení :)

    OdpovědětVymazat
  2. Po trápení s Amerikou už asi na další knihu nemám sílu :D

    OdpovědětVymazat
  3. Docela s tebou souhlasím. A jestli tě to potěší, právě čtu poslední díl, ve kterém se Eadlyn chová o hodně lépe :D Mně to tedy rozhodně radost udělalo...
    Marky (Books are my life...)

    OdpovědětVymazat