Křišťálový meč | RECENZE

března 09, 2017

Autor: Victoria Aveyardová
Nakladatelství: CooBoo
 Žánr: YA, dystopie, fantasy
Počet stran: 416
Série: Rudá královna
Díl: 2.

Krev Mare Barrowové je rudá jako většiny obyčejných lidí. Má ale nadpřirozené schopnosti jako Stříbrná, dovede ovládat blesky, což je zbraň, kterou chce královský dvůr získat pod svou kontrolu. Sice ji obvinili, že to vše jen předstírá a je prachsprostá podvodnice, ale jí se podaří uprchnout od Mavena, prince a přítele, který ji zradil. A Mare zjistí něco vskutku překvapivého – není jediná Rudá, kdo má podobné schopnosti. 
Pronásledovaná Mavenem, z nějž se nyní stal pomstychtivý král, vyráží pátrat po rudostříbrných bojovnících, aby je vyzvala k souboji s jejich utlačovateli. Ale nehrozí snad Mare nebezpečí, že se z ní stane přesně taková zrůda, které se pokouší porazit? Nezlomí ji váha životů, jež je nutné položit ve jménu revoluce?


Ostrý meč
Po Rudé Královně přichází Křišťálový meč, který jsem po tom, jak končil předchozí díl netrpělivě vyhlížela. To, co vás hnedka ze začátku možná překvapí, je to, že tento díl začíná téměř přesně tam, kde předchozí končil - ve vlaku. Tímto seriálovým úvodem spolu s obálkou, která se opět vydařila na jedničku bohužel končí ty spíše kladné body a začínají ty záporné, ale všechno hezky popořádku. Pokud jste dávali při čtení první knihy pozor, je dost pravděpodobné, že jste si dokázali vydedukovat o čem bude ta další a to je přesně ono, děj je totiž strašně předvídatelný. Začáteční rozjezd navazující na Královnu je slibný, plný akce a napětí. Potom už to ale začíná pokulhávat, celkově celý prostředek je totiž opakující se nuda, kterou nerozbíjejí ani pokusy o "napětí" pomocí výhrůžek od našeho hlavního záporáka. Všechno se točí stále kolem té samé věci. Stejně mizerné jako prostředek knihy jsou i emoce a vztahy mezi hrdiny. Autorka se sice snaží rozvíjet emocionální pochody, ale to se bohužel moc nedaří a celkový dojem je takový nemastný neslaný a ani romantika to nezachraňuje, protože ona tam vlastně žádná není, což by bylo u žánru YA dobrým vyčleněním, ale bez kvalitního příběhu je to platné jak mrtvému zimník. Alespoň, že konec to trochu zachraňuje opět svojí zběsilou akcí, která vyústí v kýžené finále, které je ale zase tak nějak předvídatelné. Co ale musím pochválit, je úplný konec. Tedy zhruba poslední stránka a zejména poslední řádky, které mě i přes veškerou bídu navnadily na pokračování.

"Šátek, který mi dala, byl čistý, ale přesto páchl po krvi. Mně to však nevadilo. Beztak jsem měla krev všude na oblečení. Rudá samozřejmě patřila mně. Ta stříbrná pak mnohým dalším. Evangelině, Ptolemovi, nymfovi, všem, kdo se mě v aréně pokusili zabít. Nějaká patrně patřila i Calovi. Tam na písku dost krvácel, pořezaný a pohmožděný těmi, kteří se měli stát našimi katy. Teď seděl proti mně, zíral na zem a čekal, až jeho zranění projdou pomalým procesem přirozeného uzdravování." 



Revoluce
Nesmím samozřejmě zapomenout ani na naše hrdiny a hrdinky, kteří zažehli plamen revoluce. S nimi autorka ze začátku rozehrává poměrně zábavnou a napínavou hru - Nikomu nevěř. Díky čemuž se dočkáme i pár zajímavých momentů. Samotné interakce mezi nimi jsou, jak už jsem napsala většinu knihy nicneříkající a repetitivní, stejně jako celý prostředek knihy. Hlavní hrdinka Mare je pak kapitola sama o sobě, tak nějak se mi zdálo, že chytila přehnané sebevědomí od Eadlyn z Dědičky od Kieri Cass, která sobě neustále opakoval, že ona je ta nejlepší princezna a tak nám Mare asi 150krát za celou knihu zopakuje, že ona je Bohyně blesku a zvládne vše, co se ji zamane. Takže sympatická hrdinka z prvního dílu nás lehce opouští a mění se v krávu, doufejme, že ne na dlouho. Ostatní postavy snad nemá ani cenu moc rozebírat. Objeví se jich pár nových a pár starých a pár staronových to nic nemění na tom, že většina z nich po většinu valného času dělají jen křoví na pískovišti, na kterém Mare řádí. Je škoda, že byl odsunut do pozadí i princ, který kdyby si vzal více prostoru, tak by celkový dojem byl asi lepší.

"Shade věděl, kam a jak běžet. Ani Kilorn nezůstával pozadu, ačkoli ho tížila zbraň. Doběhli jsme zpět k té široké ulici. Od východu se špínou a prachem začínaly prodírat sluneční paprsky, které s sebou přinášely slanou vůni moře. Západně ležela jako padlý obr první sestřelená budova a úplně nám znemožňovala vrátit se k vlaku." 



Roztříštěný křišťál 
Co dodat, Křišťálový meč po celkem povedeném prvním dílu měl solidně nakročeno, bohužel nějak to nevyšlo a tak se z něj stala průměrná kniha, u které je vidět dost velké zhoršení oproti Rudé královně. Celé to zachraňuje povedený začátek a napínavý konec slibující snad našlapaný závěr trilogie. A já doufám, že poslední díl napraví reputaci této série a vrátí nám všechny postavy, tak aby dávali smysl.

Hodnocení: 74 %


You Might Also Like

7 komentářů

  1. Pěkná recenze, opravdu ano, ale tato kniha a já podobné jsou pro mě úplně nepochopitelné :D Nebo tedy nečtitelné :) Je to škoda :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jejda, další kniha, na kterou mám zálusk, ale ne čas :D

    OdpovědětVymazat
  3. Tohle je snad prvni poozitivni recenze na tuhle knizku co jsem cetla :) me se jednicka libila a dvojku uz mam taky dooma jen mr ty hejty odrazovaly tak mozna se dokopu konecne :)

    OdpovědětVymazat
  4. Hezká recenze ;) Rudá královna se mi strašně líbila, ale když čtu většinou záparné recenze na její pokračování, nevím jestli se do něj mám vůbec pouštět.. No uvidím, nechám to náhodě ;)

    OdpovědětVymazat
  5. Mám dojem, že po téhle recenzi si pokračování nejspíš nechám ujít :) .

    OdpovědětVymazat
  6. Ted' jsem asi na sto stránkách a je to zaměřené jen na tu akci, která je sama o sobě skvělá, ale jak už bylo řečeno, bez nějakého příběhu to je na nic... u královny mě tam štvala ta romantika, je to řazeno mezi romány a prostě skoro nic. Doufala jsem, že se to v druhém díle změní... tak asi nic no

    OdpovědětVymazat

Mohlo by tě zajímat

facebook

Instagram