neděle 14. února 2016

Skleněný trůn | RECENZE

Autor: Sarah J. Maasová
Nakladatelství: CooBoo
Žánr: YA, fantasy
Počet stran: 392
Série: Skleněný trůn
Díl: 1.

Celaene je od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ovšem během výcviku se pokusí o útěk a je odsouzena k trestu smrti. Nemilosrdný král vládnoucí železnou rukou jí nabídne poslední šanci – stane se královským šampionem a nastoupí do hry o přežití. Jestliže porazí dalších 23 šampionů, získá svobodu.
Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaene teď o svůj život bojuje nejen se soupeři, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.

Moc minimalismu škodí
Další ze série Young adult fantasy titulů, která ale působí více jako fantasy než jako YA nebo ne?
Celý příběh je zasazen do poměrně propracovaného světa, který se zmítá ve válce o moc. Je zde vlastně všechno co čtenář očekává: zákoutí obestřené magií, temné hrady nebo tajemný vílí svět. Ale ač se atmosféra snaží ze začátku hrát si na temnou, brzy postřehnete, že se mění na pěkně barevnou a to je možná ten problém. Jakoby se autorka nemohla rozhodnout, jestli chce psát fantasy nebo YA a tak kombinuje obojí, ale ani jedno nedotáhne do dokonalosti ( stejně jako u Učedníka ). Takovéto kombinace se opakují v postupných intervalech a já doufám, že v příštím dílu už se sakra rozhodne co chce! Vzniká tak velmi různorodý svět, který je temný a zároveň neuvěřitelně duhový. Co na tom, když si ho stejně moc neužijete. Celá kniha je totiž na prostředí dost skoupá, takže vlastně se celý příběh střídá hrad, zahrada, hrad, hrad, zahrada... Takže ta hezká mapa, co je natištěná na začátku vám stejně nic neřekne.

"Po roce v otroctví v endovierských solných dolech byla Celaena Sardothien zvyklá na to, že ji dozorci všude vodí spoutanou a míří na ni meči. Stejného zacházení se dostávalo většině z tisíců otroků v Endovieru – ovšem Celaena si na cestu do dolů a zpět vysloužila doprovod půl tuctu stráží. Nic jiného jako ná- jemná vražedkyně s nejhorší pověstí v celém Adarlanu ani nemohla čekat. Obvykle ale nečekala společnost muže v černém s kápí na hlavě, který teď kráčel po jejím boku."

Nebezpečný klobouk
Je nebezpečná,smrtící a má za sebou temnou minulost. Seznamte se tohle je Celaenea, ta nejlepší nájemná vražedkyně na celém světě, ale co když není taková jaká se zdá?
Hlavní hrdinka je sympaťanda a přes všechny své chyby je asi jedna z nejzajímavější a nejpohodovějších postav YA žánru. Nechybí jí ani jazyk nabroušený jako břitva, jen škoda, že se postupně trochu otupí. Když jsem četla anotaci o tom, jak je Celaenea (děsný jméno) drsná tak jsem byla radostí bez sebe, konečně se s tím někdo nemaže. Bohužel Celaenea je skoro v celé knize drsná asi jako toaletní papír a její největší zbraní je kniha nebo oblečení. Zatraceně, má to být profesionální asasínka, která by se neměla zajímat o to, co si vezme na sebe. Ona má vlastně celkově dost divné záliby, místo kuchání těl si raději čte nebo hraje na klavír. Na stranu druhou je přes tyto nedostatky dost zajímavá osoba s temnou minulostí, která vás bude zajímat.
Celý tenhle kolotoč doprovází ještě několik více či méně důležitých postav, o kterých se vlastně skoro nic nedozvíte. A pak tu jsou ti dva, ano myslím muže. Zatraceně to mají všichni autoři tak málo fantazie, že všude musí nacpat milostný trojúhelník? Proč? A tak se ze slušné fantasy pomalu stává ukázková YA, že by se autorka konečně rozhodla, který žánr chce psát...

"Celaena pohlédla z jednoho muže na druhého, odhodlaně se narovnala a odpověděla: „Protože ode mě něco potřebujete. Něco, o co stojíte tolik, že jste sem osobně přijeli. Nejsem blázen, i když bylo ode mě hloupé nechat se zajmout, a poznám, že jde o nějakou tajnou záležitost."




Někdy příště
Celý příběh se po poměrně pomalém tempu na začátku zrychluje a graduje. A právě ta gradace vás nutí číst dál a dál. To svědčí o tom, že Maasová umí  dobře a hlavně čtivě psát. Postavy jsou většinou sympatické a hlavní hrdinka mě přes všechny její chyby bavila a hlavně neměla potřebu si vylévat srdíčko. ( Ano Americo, mluvím o tobě.)
Každý čin má svůj důvod a, i když jsou hrdinové tak mladí, že by je asi nikdy nemohli zvládnout, tak se přistihnete, že jim fandíte. A celý tento příběh ukončí nepřekvapivý konec, který vás nadchne tak, že budete chtít další díl.
Na závěr chci poděkovat knihkupectví Megaknihy za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu můžete zakoupit zde.

Hodnocení: 86%

4 komentáře:

  1. Dobrá práce, pěkný článek!
    Knížka mě lákala už dříve, aspoň teď už vím.

    OdpovědětVymazat
  2. Už moc dlouho si ji chci přečíst, pěkný článek :)

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem se do téhle knížky a následně pak celé série doslova zamilovala. Sice jsem Skleněný trůn nikdy nepovažovala moc jako YA, ale taky se na to tak dá dívat.
    Zajímavá recenze :)
    Lory Humble

    OdpovědětVymazat
  4. Moc pěkný článek. :)
    Já mám Skleněný trůn už neskutečně dlouho doma, tak snad se k němu brzo dostanu. :)

    http://fandombeforebloodcz.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat